lupráce
Komentář
Trenér Luky (hřiště dál od tribuny):
Na tomto hřišti hrál TÝM. I když jsme mohli vidět ospalejší začátek, který možná způsobilo pomalejší tempo soupeře nebo třeba velké množství neproměněných šancí, všichni hráči na konci odcházeli se zeleným pocitem. A taky bylo proč. Vikymu a dalším se nezdálo ospalé tempo zápasu a tak se povzbudili a předvedli týmový výkon plný krásných akcí, přihrávek a bylo hezké vidět, jak celý tým pracovatlna tom, aby si nakonec všichni dali alespoň jeden gól. Navíc bylo krásné vidět třeba s chutí hrajícího Vojťáka, který doslova na špendlíku obehrál 2-3 hráče.
Kdybychom nebyli zbrklí v koncovce, určitě bychom se dostali na mnohem větší číslo vstřelených branek. Zejména poslední čtvrtina byla ve výborném tempu a všichni si nakonec užili děkovačku s výborně fandícími rodiči a odcházeli s úsměvem.
Trenér Pavel (hřiště u tribuny):
Celý zápas byl ve znamení hry v polovičním nasazení a přizpůsobení se soupeři. Toto nasazení jsme se snažili s trenéry rozdmýchat. Každý, kdo hrál nějaký sport, však ví, že není jednoduché vyjít ze své komfortní zóny, když vám na vítězství úplně stačí.
To byl právě náš případ. První dvě čtvrtiny jsme hru ovládali a dařilo se nám i vsítit množství gólů. Kluci se z nich následně ani neradovali. Pro pozvednutí kvality si kluci odhlasovali hru ve čtyřech proti pěti. Ze začátku se hra relativně vyrovnala a nasazení se opravdu zvedlo. Bohužel ke konci čtvrtiny už jsme byli zase tam, kde jsme začínali. Čtvrtina skončila remízou. Poslední část zápasu pak byla tragédie, ze hry se stal spíše chumel plný nepřesností, ze kterého těžil soupeř. A ačkoliv jsme byli nejspíše lepší na míči, nedokázali jsme proměnit šance. Abych byl přesnější – nedokázali jsme proměnit ani jednu, v této čtvrtině jsme nedali gól. Tato čtvrtina tak byla černou kaňkou na jinak vcelku povedeném zápase, jelikož první polovinu zápasu jsme ovládli.
